Fashion law

Právo módního průmyslu se vyčlenilo do samostatného právního odvětví v reakci na specifika, která módní průmysl přináší. Obdobně jako všechna ostatní právní odvětví zaměřená na konkrétní průmysl, je i toto odvětvím průřezovým. V některých jednotlivých oblastech práva jsou tak řešeny otázky pro právo módního průmyslu specifičtější než v jiných. Jedná se primárně o právo duševního vlastnictví, ale také například právo na ochranu spotřebitele, které velmi detailně upravuje pravidla pro označování textilních výrobků a obuvi. V praxi se ovšem velmi často setkáte s tím, že návrháři tuto úpravu, jež je obsažena v evropské legislativě, neznají a obsah štítků od sebe vzájemně kopírují. Neméně zajímavou oblastí je i pracovní právo, kde hraje velkou roli atraktivita celého módního průmyslu. Ta vede k oblibě a rozšířenosti neplacených stáží, které byly v loňském roce předmětem velkého množství soudních sporů. O tyto stáže je obrovský zájem, problém je však v tom, že svou náplní pojem stáž vůbec nenaplňují a často suplují pracovní poměr. Velmi podstatné jsou z globálního hlediska otázky základních lidských práv v souvislosti s pracovními podmínkami v některých asijských továrnách a otázky vlivu na životní prostředí v souvislosti s ethical a sustainable fashion. V oblasti životního prostředí se lze také sekat s podmínkami ochrany ohrožených živočišných druhů, jelikož použití některých vzácných materiálů ze strany návrháře by mohlo vést k tomu, že by vytvořený model nebylo možno vyvést či prodat.
 

Stěžejní role práva duševního vlastnictví a ochranných známek

Módní průmysl je průmyslem vizuálním, je postavený na návrzích, veliké proměnlivosti a různorodosti. Stěžejním odvětvím, které se zde uplatní, je proto právo duševního vlastnictví. V praxi se nejčastěji setkávám s dotazy typu: „Jak mám ochránit svůj návrh?“ Ne vždy jeodpověď snadná a jednoznačná. Rozsah ochrany se liší návrh od návrhu a jurisdikce od jurisdikce. Návrháři v dnešní době chtějí působit globálně, ale ve výsledku jim nelze zaručit ani ochranu prostřednictvím autorského práva. Kupříkladu v USA nepožívají oděvní návrhy víceméně žádné ochrany. V Evropě je velmi dobře použitelný a funkční nezapsaný vzor Společenství, který vhodně reaguje na proměnlivost a sezónnost módy. 

Další, až notorickou otázkou, je problematika ochranných známek. V rámci rešerší a posuzování přihlašovaného označení je při konzultaci s návrhářem ohledně vznikající značky nezbytné upozorňovat rovněž na potřebu prezentace prostřednictvím sociálních sítí, které jsou v dnešní době pro návrháře stěžejním komunikačním prostředkem se zákazníky. Jsou případy, kdy požadovaná ochranná známka, do které byly investovány finanční prostředky, nebyla již k dispozici pro vytvoření požadovaného účtu. V této souvislosti můžeme použít konkrétní příklad z praxe týkající se módního domu Chanel, který pro svůj Instagram účet neužívá @Chanel, neboť patří slečně jménem Chanel Bonin, a je tedy nucen k prezentaci pod @chanelofficial. Přezkumné řízení Instagramu iniciované módním domem Chanel proti Chanel Bonin pro neoprávněné užití ochranné známky pochybení neshledalo a nebylo pro Chanel kromě odstranění dvou zavádějících fotografií zrovna úspěšné.

Na samém počátku je s návrháři vhodné rovněž projednat, a to zejména v případech kombinovaných a obrazových ochranných známek, jakým způsobem chtějí svou značku na oděvy umisťovat. Jedná se o věc, kterou si oni sami předem často neuvědomují, ale oděvy svou značkou až na výjimky vždy označují nebo ji zapracovávají do svých návrhů. Ochrannou známku graficky zpracovanou jako graffiti nemusí být možné zpracovat běžnými metodami do tkaného štítku apod.

Další častou otázkou bývají registrace popisných názvů, rozšířené jsou pokusy zapsat si anglický překlad čehokoliv. Jako příklad lze uvést značný počet zamítnutých přihlášek ochranných známek se slovním prvkem „fashion week“ pro pořádání týdne módy. 

Samostatnou kapitolou jsou padělky a zde pak pro zajímavost padělky ve formě parodie. Mnoho tvůrců nevnímá parodie jako padělek, tj. jako v uvedených případech zásah do práv k ochranné známce. Řada jurisdikcí sice nabízí různé doktríny fair use, ale v momentě, kdy návrhář dá výrobek na trh, těžko naplní podmínku toho, že se nejedná o výdělečnou činnost, a tedy všechny podmínky pro fair use nenaplní. Existuje řada případů, které skončily mimosoudní dohodou (Chanel v. What About Yves, Cartier v. Fahad Al Hunaif - KTHANKSBYE) nebo rozhodnutím soudu (Puma v. Pudel).
 

Známé kauzy módního průmyslu

Některé otázky související s módou jsou komplikovanější a zároveň pro další směřování průmyslu zásadní. První je bezesporu výhradnost užití barvy. V případě Christian Louboutin v. Yves Saint Laurent (Christian Louboutin S.A. v. Yves Saint Laurent Am., Inc., 778 F. Supp. 2d 445, 451, 457 (S.D.N.Y. 2011) bylo ze strany proslulého tvůrce střevíčků s červenou podrážkou a vlastníka ochranné známky uvedené níže napadeno užití červené podrážky na celo-červených lodičkách YSL. Soud prvního stupně k tomuto řekl, že barva nemůže plnit funkci ochranné známky v módním průmyslu. Toto stanovisko bylo v odvolacím řízení zrušeno (Christian Louboutin S.A. v. Yves Saint Laurent America Holding, Inc., 696 F.3d 206 (2d Cir. 2012). Případ i přes značnou proslulost Christiana Louboutina dopadl velkým kompromisem a v podstatě vítězstvím pro obě strany. Na straně YSL nebylo shledáno porušení ochranné známky a ochranná známka Christiana Louboutina nebyla vymazána. Došlo však k jejímu omezení na případy, kdy je barva svršku obuvi v kontrastu s příznačnou červenou barvou podrážky. Tento případ byť v USA ukončený je stále živý v několika dalších jurisdikcích, kde je zpochybňován zápis této ochranné známky.

 Ochranná známka č.3361597 (USPTO)

Ochranná známka č.3361597 (USPTO)

Nezbytným příkladem jsou spory společnosti Adidas, která velmi často žaluje zásah do práv k ochranné známce skládající se ze tří pruhů a zkoumá výkladové možnosti zaměnitelnosti užití dvou či čtyř pruhů. Aktuálně se společnosti Adidas podařilo zabránit zápisu ochranné známky, která spočívala ve dvou pruzích (vyobrazené níže, T-145/14, adidas AG v. OHIM, Shoe Branding Europe BVBA). Adidas je velmi známou značkou a ikonickou součástí streetstyle, proto také častou inspirací pro návrháře, nebo předmětem parodií uměleckého charakteru či společenské kritiky.

 Přihláška ochranné známky č. 8398141 (EUIPO)

Přihláška ochranné známky č. 8398141 (EUIPO)

Dalším velmi významným, zároveň poněkud překvapivým rozhodnutím byl případ loňského výmazu dvou ochranných známek módního domu Louis Vuitton vyobrazených níže. Podle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (T‑359/12 a T‑360/12, Louis Vuitton Malletier v. OHIM, Nanu-Nana Handelsgesellschaft mbH für Geschenkartikel & Co. KG) se jednalo o běžný šachovnicový vzor, konkrétně: „takový šachovnicový vzor, který je základním a běžným vyobrazením složeným z velmi jednoduchých prvků, přičemž je všeobecně známo, že toto vyobrazení je běžně používáno pro dekorativní účely… Zpochybněná ochranná známka vzhledem k tomu, že neobsahuje prvky, které by ji mohly individualizovat v porovnání s jinými ztvárněními šachovnicového vzoru, není způsobilá plnit svou základní funkci identifikace či původu ochranné známky… Řetězová a rastrová struktura zpochybněné ochranné známky nepředstavuje podstatnou vlastnost uvedené ochranné známky a nepřiznává jí rozlišovací způsobilost.“

 Ochranné známky č. 6587851 a č. 370445 (EUIPO)

Ochranné známky č. 6587851 a č. 370445 (EUIPO)

Zmiňovanou přínosnost a vhodnost nezapsaného vzoru Společenství demonstruje jeho užití ve věci Karen Millen Fashions v. Dunnes Stores (C‑345/13, Karen Millen Fashions Ltd v. Dunnes Stores, Dunnes Stores (Limerick) Ltd). Nedlouho po uvedení kolekce společnosti Karen Millen se objevily totožné výrobky Dunnes Stores (viz. vyobrazení níže). V tomto případě je podobnost podle mého názoru zjevná a nezapsaný vzor Společenství tak pomohl společnosti Karen Millen ochránit své návrhy.

 Obrazové přílohy ve věci Karen Millen Fashions v. Dunnes Stores

Obrazové přílohy ve věci Karen Millen Fashions v. Dunnes Stores


Registrace domén

Registrace domén parazitujících na jménech návrhářů je fenoménem dnešní doby. Na jméně návrhářů se snaží parazitovat celá řada subjektů a pro svou vlastní obchodní činnost spočívající obvykle v prodeji padělků registrují domény od jména návrháře či oficiálního webu nějakým způsobem odvozené, např. isabel-marantsale.com, guccishoponline.org, jimmychoous.com (Příklady z rozhodovací praxe Arbitrážního centra Mezinárodní organizace duševního vlastnictví (WIPO AMC). Přestože takto registrované domény jsou na základě řízení a rozhodnutí příslušného rozhodčího centra často návrháři převedeny, samotná iniciace řízení tvoří velkou finanční zátěž. Je poté jen na návrháři, zda si tyto domény ponechá nebo je uvolní. Tato problematika získala další pozornost s uvedením domén typu .cheap a .sucks, jejichž existence ohrožuje nejen módní domy, ale všechny velké značky, které se obávají hanobení svých jmen a nepřímo je tak nutí přistoupit k jejich registraci.

 

Autor: Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M., advokátka, ředitelka UPMP
Zdroj: 
http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/fashion-law