Nejvýznamnější spory roku 2016 v módním průmyslu

Rok 2016 byl z pohledu sporů v oblasti fashion law v Evropě a USA opravdu významný. Byli jsme svědky podstatného posunu v některých dlouholetých sporech a zároveň jsme se dočkali úplně nových kauz a soudních rozhodnutí. Níže přinášíme čtenářům přehled těch nejzajímavějších sporů, jakož i dalších událostí v oblasti fashion law v uplynulém roce, které si jistě zaslouží pozornost.

I. Soudní spory v oblasti duševního vlastnictví

Pražská tržnice

Soudní dvůr Evropské unie („Soudní dvůr“) rozhodoval o předběžné otázce podané Nejvyšším soudem České republiky. V tomto případě se několik módních domů včetně Tommy Hilfiger, Burberry nebo Lacoste, domáhalo ochrany svých práv proti společnosti DELTA CENTER a.s., která provozuje tzv. „Pražskou tržnici“. Soudní dvůr rozhodl, že osobu, která má pronajatý areál tržnice a prostor v areálu dává do podnájmu jednotlivým trhovcům, kteří následně prodávají padělané výrobky, lze považovat za „prostředníka, jehož služby jsou užívány třetími osobami k porušování práva duševního vlastnictví“ ve smyslu evropské směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví. Dále Soudní dvůr potvrdil, že osoby, jejichž práva duševního vlastnictví byla porušena, se mohou domáhat soudních zákazů nejen vůči trhovcům, kteří padělané zboží prodávají, ale i vůči takovému „prostředníkovi“, který jim poskytuje určité služby (v tomto případě prodejní prostory). Hranice pojmu „prostředník“ tak Soudní dvůr, i s ohledem na svou předchozí judikaturu, nastavil poměrně široce, a je otázkou, zda v budoucnu takový výklad nemůže být ze strany třetích osob úmyslně zneužíván.

Červená podrážka

Další zajímavou předběžnou otázku v loňském roce Soudnímu dvoru položil nizozemský soud v souvislosti s žalobou společnosti Christian Louboutin, která se domáhá ochrany svých typických „louboutinovsky“ červených podrážek, proti žalované společnosti Van Haren Schoenen, která prodávala lodičky s červenou podrážkou. Soudní dvůr se má zabývat tím, zda výraz „tvar“ ve smyslu evropské směrnice o ochranných známkách, je omezen pouze na trojrozměrné vlastnosti výrobku (tzn. obrysy, rozměry nebo objem) nebo zahrnuje i další vlastnosti výrobku, jako například jeho barvu. Soudní dvůr dosud o této otázce nerozhodl, a tak bude zajímavé sledovat, zda se přikloní k názoru okresního soudu v Haagu, který v rozhodnutí o předběžném opatření dospěl k názoru, že „louboutinovská“ červená podrážka požívá v tomto případě ochrany.

Gucci v. Guess

Společnosti Gucci a Guess se dočkaly dalšího milníku v rámci dlouholetých probíhajících sporů, když Tribunál rozhodl, že ochranné známky společnosti Guess jsou dostatečně jedinečné a nejsou zaměnitelné s ochrannými známkami společnosti Gucci, neboť jsou tvořeny komplexním symetrickým vzorem složeným ze stylizovaných písmen, který představuje velmi specifický a komplexní grafický design. Skutečnost, že ochranné známky obou společností vychází z grafického provedení písmene „G“, není podle Tribunálu samo o sobě důvodem, proč by měly být považovány za zaměnitelné, když poskytují prostor pro specifickou stylizaci písmen a rozdílné grafické vyobrazení. 

Šachovnicový vzor

V neposlední řadě, v loňském roce došlo k uzavření sporu mezi společností Louis Vuitton a obchodním řetězcem Nanu-Nana o ochrannou známku Louis Vuitton v souvislosti se šedým a hnědým šachovnicovým vzorem. Louis Vuitton se sice odvolal proti rozhodnutí Tribunálu, které potvrdilo neplatnost těchto ochranných známek, avšak ještě, než Soudní dvůr o odvolání rozhodl, došlo mezi stranami ke smírnému mimosoudnímu vyrovnání a společnost Nanu-Nana vzala zpět návrh na prohlášení neplatnosti uvedených ochranných známek Louis Vuitton.

II. Doménové spory a sociální sítě 

V oblasti doménových sporů jsme i v loňském roce zaznamenali zejména případy neoprávněného užívání ochranných známek jako součást doménového jména, prodej padělaných výrobků na doménách zaměnitelných nebo přímo obsahujících obchodní firmu jiných výrobců módního zboží, nebo případy tzv. cybersquattingu nebo typosquattingu. Zveřejněná analýza Mezinárodní organizace duševního vlastnictví („WIPO“) přinesla zhodnocení uplynulého roku 2015 z pohledu doménových sporů. Jejich číslo od předešlého roku stouplo o 4,6 % a právě módní průmysl se stal oblastí s jejich nejvyšším počtem. Ze statistiky zveřejněné WIPO pro rok 2016 dokonce vyplývá, že doménové spory dosáhnou historicky nejvyššího počtu, na závěrečné zhodnocení si však ještě budeme muset počkat.

Alexander Wang

Za zmínku stojí především vítězství Alexandra Wanga v USA v případě neoprávněného užívání jeho ochranných známek jako součást doménového jména a cybersquattingu. Tento případ je významný zejména svým rozsahem, neboť U.S. District Court for the Southern District of New York Alexandru Wangovi přisoudil 459 doménových jmen (mezi nimi např. doménové jméno "alexanderwangshoessale.com") a náhradu škody ve výši 90 mil. USD. Dodejme ovšem, že tato na první pohled vysoká částka bude mít v praxi spíše symbolický význam, jelikož žalovaní vlastníci domén jsou ve většině případů nedohledatelní. 

Prada

Dalšími společnostmi, které mj. úspěšně vedly doménové spory před WIPO, jsou například Prada a její dceřiná společnost Miu Miu, které namítaly zaměnitelnost a neoprávněné užívání svých ochranných známek v případě několika desítek doménových jmen. WIPO v těchto případech rozhodl o převodu doménových jmen společnosti Prada, neboť domény měly sloužit k prodeji padělaného zboží značky Prada a Miu Miu.

Hugo Boss

Je však důležité zdůraznit, že nejen v případech, kdy je evidentní, že domény jsou registrovány ve zlé víře a slouží k prodeji padělaného zboží, dochází k porušování práv duševního vlastnictví vlastníka ochranných známek. Zajímavým případem z tohoto pohledu je rozhodnutí WIPO ve věci doménového sporu společnosti HUGO BOSS, které potvrdilo, že i pasivní neoprávněné držení doménového jména (jinými slovy pouhé "zaparkování" doménového jména), v tomto případě „hugoboss.site“, může zakládat jednání ve zlé víře, dokonce i když na předmětné webové stránce není umístěn žádný obsah.

@Chanel

V souvislosti s ochranou duševního vlastnictví jsme v loňském roce mohli sledovat případ, který se odehrál na sociální síti Instagram. Módní dům Chanel poté, co se rozhodl založit oficiální účet na Instagramu, zjistil, že název @Chanel již několik let používá mladá žena jménem Chanel Bonin z Kanady. Módní dům tedy zvolil název @chanelofficial, ale zřejmě podnikl kroky, aby bylo ze strany Instagramu prošetřeno, zda nedochází prostřednictvím účtu @Chanel k porušování práv k ochranné známce Chanel. Přesto, že se v průběhu roku situace několikrát změnila a po nějakou dobu se zdálo, že byl účet @Chanel zrušen, Chanel Bonin se v létě podařilo účet pod tímto jménem obnovit, ačkoli došlo k výmazu několika jejích fotografií, které potenciálně mohly práva módního domu Chanel porušovat.

III. Pracovně-právní spory

V odvětví pracovního práva přinesl vlnu zájmu především spor Hedi Slimane v. Kering (Saint Laurent). Řízení mezi bývalým kreativním ředitelem Yves Saint Laurent Maison (dnes jen Saint Laurent) a módním koncernem Kering (Gucci, Balenciaga, Stella McCartney, Alexander McQueen a další) se sice tradičně týká konkurenční doložky, tentokrát ale naruby. Ještě před ukončením spolupráce skupina Kering návrháře vyvázala z konkurenční doložky. Co by pro jiné byla dobrá zpráva, byla pro návrháře, který neplánuje v módě v nejbližší době působit zlý sen. Heidi Slimane proto trval na účinnosti doložky a finanční kompenzaci s ní spojené. A výsledek? Francouzský soud nařídil společnosti Kering zaplatit návrháři částku $ 13 milionů, která odpovídá kompenzační sumě doložky. 

Plnění konkurenční doložky ze strany jedné ze svých nejlepších kreativních ředitelek Laury Kim a oddálení jejího nástupu k Oscar de la Renta se na konci loňského roku u Nejvyššího soudu státu New York svou žalobou domáhala Carolina Herrera Ltd. O tom, zda Laura Kim bude moci pod značkou Oscar de la Renta předvést své modely na únorovém fashion weeku v New Yorku rozhodne soud v průběhu ledna.

IV. Akvizice a soutěž

Mapa módního průmyslu se z pohledu akvizic za rok 2016 příliš nezměnila.  Skupina G-III Apparel (Calvin Klein, Tommy Hilfiger, Levi’s a další) dokončila akvizici Donna Karan International a získala 19% podíl ve značce Karl Lagerfeld. Hermès se stal minoritním akcionářem v Pierre Hardy, Montefiore Investment získal 51% většinu v Isabel Marant, katarská Mayhoola převzala Balmain, Chanel investoval do čtyř továren na hedvábí a ve sféře wearables Fitbit získal Pebble Software. Burberry odolalo několika nabídkám převzetí od Coach a jeho akcie stoupají. PETA překvapila trh luxusního zboží tím, že koupila jedinou akcii v Hermès v hodnotě $ 360 milionů, čímž si zajistila přístup na valné hromady. American Apparel a Nasty Gal upadly do konkursu.

Mezi významné kauzy ze soutěžně-právní oblasti patří klamavé označování cen v obchodních řetězcích Burberry Outlet. Této nekalé obchodní praktiky se měla módní značka dopouštět tím, že vedla spotřebitele k domněnce, že uváděné ceny představují autentické informace o cenách produktů v outletech Burberry. Ve skutečnosti módní značka Burberry dané produkty vyráběla přímo za účelem jejich prodeje ve svých outletech za cenu pod označením “Nyní”. Produkty tak nikdy nebyly nabízeny za uváděné ceny, které byly smyšleny za účelem vzbudit falešný dojem snížení cen a iluzi výhodné koupě.

Daně a daňové ráje byly často používanými pojmy v souvislosti s obcházením vysoké daně z příjmu právnických osob ve Spojených státech amerických (35 %) v porovnání s nižšími sazbami jiných států. Na seznamu potencionálních společností, které přesouvají své zisky do států s nižšími sazbami figurují i společnosti jako je Nike a Levi Strauss.

V. Trestní právo

V oblasti trestního práva se ve Francii vyšetřuje případ dvou vedoucích pracovníků LVMH, kteří byli v září vzati do vazby v souvislosti s probíhajícím trestním vyšetřováním zneužití informace a postavení v obchodním styku. Proti svému rivalovi se jako civilní žalobce připojila i značka Hermès.

Ve Spojených státech také skončila trestněprávní kauza ve věci Praepitcha Smatsorabudh, ženy, která vydělala více než milion dolarů tím, že nakupovala originály luxusních kabelek ve více než 60 obchodech po USA za použití 16 různých kreditních karet, aby se vyhnula podezření, a následně vracela padělky, které do USA propašovala z Číny a Hong Kongu, zatímco originální zboží prodávala na internetu. Soud kromě povinnosti nahradit škodu rozhodl také o trestu odnětí svobody v délce 30 měsíců.

VI. Legislativa

Rok 2016 přinesl v legislativě řadu novinek na evropské i národní úrovni. Předně se jedná o obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vstoupí v účinnost v roce 2018 a bude regulovat především správce a zpracovatele osobních údajů. GDPR těmto povinným subjektům ukládá povinnost zajistit důsledné zpracování osobních údajů, čímž se snaží docílit větší jistoty a transparentnosti na digitálním trhu. Příznivou zprávou je, že volný režim hyperlinkových odkazů a snippet zůstal zachován. Představen byl také návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM (2016) 593), který by umožňoval větší výběr a lepší přístup k obsahu on-line i z jiných členských států, lepší úpravu autorských práv pro potřeby vzdělávání, výzkumu a zachování kulturního dědictví a spravedlivější trh pro tvůrce a kreativní odvětví. Na podzim tohoto roku Komise navrhla celkově důraznější vymáhání práv duševního vlastnictví všeho druhu včetně práv autorských. Návrh je součástí strategie EU k vytvoření jednotného digitální trhu. 

Na národní úrovni se jedná především o novelu autorského zákona (sněmovní tisk 724), která se bude ve třetím čtení projednávat v Poslanecké sněmovně dne 10. ledna 2016. Novela má především za cíl transponovat směrnici o kolektivní správě, jejíž úprava bude v novelizovaném zákoně daleko obsáhlejší a podrobnější než doposud. Nositel práv bude mít možnost si zvolit i přeshraničního správce, čímž dojde k rozšíření okruhu kolektivních správců. Dále bude mít nositel práv možnost přesně vymezit předmět ochrany, jehož výkon a správu kolektivnímu správci svěří. Pověření k výkonu kolektivní správy práv bude moci nositel odvolat písemnou výpovědí do 6 měsíců.

Autorky:

Mgr. Barbora Donathová, LL.M., Mgr. Renata Ryglová, Anna Stárková, Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M.