Report ze semináře Import & Export módního designu, zaostřeno na USA

Na tematickém semináři „Import & Export módního designu, zaostřeno na USA“ se návrháři seznámili s celním řízením ve vztahu k zemím mimo Evropskou unii. Věříme, že díky českým i zahraničním hostům se nám podařilo vyvrátit některé stereotypy a česká móda bude častěji k vidění i za oceánem. Každého z našich hostů jsme se zeptali, jaké hlavní doporučení by návrhářům rádi předali.

"It is important to do your homework in advance. Do not rely on your buyer, freight forwarder, customs broker to provide all information necessary. Get your own expert advisors - broker, customs lawyer, tax & corporate - your customer will ultimately hold you responsible for problems and delays. If their first experience with you is a disaster, no new orders. Difference between success and failure can be your customer's early experience with you." - Frank J. Desiderio, Partner, GDLSK New York USA
Čeká Vás přehlídka či pop-up v USA a děláte si starosti se clem? Máte dvě možnosti, jak v tomto případě vyřešit dovozní řízení - přes Karnet ATA, nebo-li vývozem za účelem zpětného dovozu, či vývozem na nejistý prodej. Obě varianty umožňují případný prodej Vaší kolekce. Karnet ATA je dokument, který vystavuje Hospodářská komora.“ - Kpt. Ing. Česlav Bolek, metodik a konzultant celní a daňové problematiky Celní správy České republiky.

Věra Všetičková, exportní konzultantka z CzechTrade, nastínila aktuální možnosti prezentace návrhářů v zahraničí, které jsou podporovány státem či Evropskou unií. První možností jsou veletrhy v oblasti designu a interiéru pod hlavičkou CzechTrade, které se například uskuteční v rámci NY NOW, Design Shanghai, Index Dubai či Decorex London. V rámci EU je možné využít spolufinancování z evropských strukturálních fondů (OPPIK). Na individuální prezentaci se lze vždy domluvit přímo se zástupci CzechTrade pobočky v dané zemi.

„Amerika ano, ale produkt musí mít konkurenční výhodu, musí být inovativní v řešení či designu, mít správně nastavenou cenu a pro Američany být spojen s doprovodnými službami. Je třeba si být vědom specifik amerického kulturního prostředí. Američané jsou přes svoji otevřenost velmi tvrdými vyjednavači. Příprava je klíčová a nemá smysl se bát investovat do odborné pomoci." - Věra Všetičková, Exportní konzultant, oddělení Stavebnictví, spotřebního zboží a služeb, CzechTrade


Připravila Anna Stárková, UPMP

Výherní příspěvek soutěže Fashion Law Conference 2016

Případ Urban Outfitters vs. Navajo tribe

Dalo by se říci, že právo módního průmyslu je mezi právními odvětvími ještě nedospělé a nezkušené. Je vlastně pořád tak trochu v plenkách. Už teď je ale jasné, že jeho plenky jsou určitě značkové a rozhodně budou stát hodně peněz. Módní průmysl se totiž stále rozvíjí a ve sporech, které v něm vznikají, jde zpravidla o velké částky peněz.  

Velké množství těchto sporů má spojitost s Francií či Itálií jako tradičními módními velmocemi. Kromě evropských soudů se ale právem módního průmyslu zabývají soudy třeba v Asii či Spojených státech amerických. Ne úplně typickým módněprávním sporem z amerického prostředí je případ Navajo tribe vs. Urban Outfitters. 

V roce 2001 začala značka Urban Outfitters některé své výrobky s indiánskými vzory označovat názvem kmene amerických indiánů Navajo.  V roce 2012 zástupci vyzvali zástupci kmene Navajo společnost k zanechání takové činnosti, na základě této výzvy pak Urban Outfitters názvy Navajo ze svých výrobků odstranilo. Názvy Navajo ale nebyly odstraněny u výrobků dalších značek pod hlavičkou Urban Outfitters, Free People a Anthropologie, a tak zástupci kmene Navajo podali žalobu s tím, že požadují zanechání činnosti a paušální odškodnění, případně 1000 dolarů za každý den neoprávněného použití jména Navajo. Oproti ostatním sporů z oblasti fashion law je zajímavé, že kmen Navajo jako žalobce neargumentuje pouze neoprávněným užitím své ochranné známky, kterou má zaregistrovánu hned pro několik tříd výrobků a služeb, ale i porušením jiných zákonů, konkrétně Indian Arts and Crafts Act of 1990, tedy zákona, který má chránit kulturní dědictví původních Američanů.

Soud v Novém Mexiku sice v této věci vydal několik dílčích rozhodnutí, ale spor prozatím není u konce. V poslední fázi v červenci tohoto roku se soud zabýval povahou názvu Navajo jako takového, a dospěl k poměrně překvapivému závěru, který může významně ovlivnit celý případ.  Zástupci kmene Navajo měli za to, že cílem Urban Outfitters bylo vyvolat u spotřebitelů pocit, že takto označené výrobky mají nějaké spojení s jejich kmenem a tak tedy mimo jiné využívat pověst a dobré jméno kmene Navajo.  Urban Outfitters se hájí tím, že názvem Navajo pouze poukazoval na indiánský styl vzorování, které se v módě běžně používá. Soud pak dal za pravdu Urban Outfitters v tom, že použití ochranné známky jiného subjektu je možné, pokud se jedná o použití, které spíše slouží k popisu geografické skutečnosti či původu, a že o takové použití se v tomto případě jednalo. Překvapivě podle soudu není název Navajo pro spotřebitele dostatečně známým pojmem pro to, aby se zbavil geografické popisnosti a byl spojován s jediným soutěžitelem, a to přesto, že kmen Navajo je největším a nejznámějším kmenem původních Američanů.

Jak již bylo řečeno výše, případ stále není u konce a může dojít ke zvratu, ale minimálně směr, kterým se po nejnovějším rozhodnutí případ ubírá, je velmi zajímavý a pro milovníka módy a práva sledování hodný. 
 

Autor: Veronika Trusinová, Masarykova univerzita